|
nic si z toho nedělejte , náš taky... |
| Ráno jsme vstali a panička
povídá: "Dnes jedeš s námi
do kanceláře." Nevím, co je kancelář, ale pořád lepší, než být doma s těmi drobásky... A po poledni najednou, že jedeme k veterináři na krev a celkové vyšetření. Nech se sama vyšetřit, jsem si myslel, ale nic jsem neříkal, ať mají radost. A měli... |
| Nejdříve finta s
jídelákem a restaurací, ale na to jsem
byl připravený, říkala mi Abbey, jak to bylo se SNOWYm. Nejdřív jako že hospoda s jídelákem a pak mu nakonec strkali klacík do prdelky. Ale v tom se ptevřeli dveře a v nich bílá sněhurka mně neznámého plemene. Prý tam chodí do salónu ORI a taky moc hezky líbá... Znám ho z vyprávění - chodí do něj i ten nahatej seladon LOVELY. Ale to už nás volali do té jakoby restaurace.... a přesně, jak to líčila Abbey se Snowym. Nejdřív hezký a slušný pozdrav, potom mrknout na zoubky, prohlédnout uši, poslechnout srdíčko a.... už je to tady. Sestřička s klacíčkem a šup mi ho... A prej 39,4. Dobrý ne? Jen párkrát nakapat do oušek a namazat otlaky na nožičkách. Ouška, aby to nepřešlo do zánětu a otlaky, to nebude problém, už mám měkký pelíšek. Nakonec na váhu a slušnejch 35,20kg . Ještě nabrat krev a chvilenku počkat. Je to DOBRÝ!!! Výsledky super, jen prý ty zkroucený chodidla paciček, ale to není moje práce.. |
Holy Roman Emperor - Empík, Romča nebo Holík... |
| Ráno jsme vstali a panička
povídá: "Dnes pojedem na výlet a
Empík konečně domů." Tak jsme se oblékli a honem do auta. Hrozně ráda jezdím autem... Epík byl docela vyladěnej, ale nervózní, jestli ten novej domov bude fajn. Nahatý řvali jako pominutý, najednou jim došlo, že kámoš odjíždí. Tak jedem... |
| Jeli jsme dlouho, předlouho.
Krásnou krajinou za slušného
počasí. Naše cesta vedla do samého centra Českého ráje - Turnova. Kousek od Turnova jsou Sekyrkovy Loučky a tam čekají dva kamarádi............... No a potom do obce Kacanovy, kde na Empíka čeká Petra s dcerou. Tam bude jeho nový domov. Jedeme a jedeme, chvílemi panička telefonuje. Jednou pracovně, jednou do Kacanov, jednou do Louček...prostě frmol. Cesta je dlouhá a tak jsme se dohodli, že se někde trochu najíme, aby nám to lépe utíkalo. Zastavili jsme v obci Kravaře v restauraci u Doušů. Pro nás pejsky hotový ráj. Velký výber jídel a hlavně, všechno čerstvý ještě pobíhající po dvorku... Naproti nám vyběhl pingl a s úklonou nabízel minutky: Perličky na smetaně, Páv na roštu, kočičí Gyros, srnčí ragú, pečená kachnička nebo holoubátka.. |
| Překvapila nás socha u
stromu, asi tu umřel nějaký Tonda a měli ho
rádi.. Posadili jsme se, dobře pojedli, ale trochu se strachem. Zřejmě to vedli místní mafiáni a zrovna prali prachy. Ještě je sušili u stropu, aby si nikdo nevšiml... A pak zase do auta a hurá do Českého ráje. Protla nám trasu místní lokálka. Docela romatnické, když Vám zahouká motoráček před přejezdem. Dívala jsem se z okénka a zahlédla místo Jarního srazu v Doksech, romantický hrad Bezděz, potom jsem ukázala Empíkovi Mladou Boleslav a Kosmonosy, kde se vyrábějí ty Škodovky, ve kterých si tak libujou Irové a Angláni. Minuli jsme Dětenice s historickou knajpou, pohlédli na siluetu hradu Trosky. Empík se mě zeptal, zda bych byla raději Panna nebo Baba. Asi myslel ty dvě věže, ale docela se mě to dotklo, tak jsem se natáhla a na chvíli usnula. |
| Sekyrkovy Loučky je malá
obec u Turnova. Výzmamná je tím, že tu bydlí přes léto příbuzní paničky. Zde jsme měli naplánované setkání s našimi milými anglickými přáteli. Mají také krásnou historii, ale ne tak významnou a dlouhou jako my. Cavalier King Charles Spaniel On se jmenuje Charlie a je mu osm let a aby mu nebylo smutno, pořídili mu krásnou mladou roční slečnu Kamilu. Uvítání bylo na úrovni, která se dá očekávat od tak šlechetných plemen. Pěkně jsme se očichali, opusinkovali a pokecali. Před pátou volal panička s Petrou, že už můžeme přijet, ale opatrně, protože je pěkně zlitá...... To mě zarazilo. Teda do jakých to jde Empík rukou??? Naštěstí se všechno včas vysvětlilo. Petra byla na akci místních dobrovolných hasičů a praskla jim hadice.. ha ha Tak hurá do obce Kacanovy!! |
| Moc hezké místo
a prostředí okolo. Krásný domeček, velký pozemek blízko oploceného koupaliště, kde bude moc běhat. A překvapení - čínský naháč - to už Empík zná. Petra nám prozradila, že doma má ještě kočičky a soused má slepičky a ovce. Má to někdo štěstí.... To já doma nemám. Myslím, že se mu tu bude moc líbit. Každý den na procházky. A Petra je sympaťák... Inu, tak všichni rozloučit. No jo, panička bulela, jako bych tam zůstávala já.... se jí divím. A šup, zajdem to zapít a zajíst do Turnova na Bernarda..... slušné pivečko - třináctka! A pak znovu do Sekyrkových Louček. Pohrát, pobavit a vyspinkat v peřinkách.. To je něco pro mne... |
| Jedna paní nám
tam před spaním vyprávěla, jak nejlépe
naučit pejsky, aby nevykonávali své potřeby v bytě. Měli více psů a už se to stávalo neúnosné. Jednou večer okolo dvaadvacáté hodiny, když zrovinka venčila ty své neposedy v dlouhé noční košilce navostro....., jí napadl plán. Malinko si natřásla košilku a nahrbila se..... To co následovalo jí samotnou překvapilo. Všichni pejskové okamžitě běželi a jí zanechanou stopu přeznačkovali. Od té doby nemá s venčením problém a pejskové už doma nečůrají... Tak dobrou noc... |
| Ráno jsme
posnídali a šup do auta, aby paníček
ještě moji zprávu včas zpracoval
a umístil na web. Cesta byla klidná a zase nám u Úštěka před nosem přejela lokálka. Tak snad mají Kraje ještě dost peněz a nezruší nám je.... A doma? No to bylo přivítání. Nahatý vylítli z domu jako prdlí a prej povídej a přeháněj a jaký to tam bude Empík mít... Je to krásný mít svůj vlastní domov a kamarády..... Empí - tak Ti přejeme, ať se Ti tam líbí a taky někdy napiš nebo zavolej.... Číslo znáš.... |
|
Soutěž na celý rok.
|