Adopce chrtů - Greyhounds
  adopce chrtů Greyhound adopce chrtů
   Greyhound Adoption Czech Republic, Ičo: 265 65 871, tel.: 777 715 882, 736 236 800 adopce.chrtu@seznam.cz


Na pomoc pejskům
najít nové domovy
Sněženka, Trnka a Oliva

Pokud máte o pejsky  z útulku zájem, napište nám: adopce.chrtu@seznam.cz

Neskutečná tragédie, shoda náhod, osud


Zima..

Léto..
............. a za vozidlem byl totiž ještě jeden přívěs, v němž bylo deset psů. Zvířata byla přemístěna do policejních kotců.......       ( Novinky.cz - úterý 29. prosince 2009, 11:18 - Beroun  )

Cesta zachránit devět z deseti


Jeden z našich uživatelů diskusního fóra nás upozornil na situaci s deseti pejsky po tragédii, která se odehrála v Berouně. Ještě jsme netušili, že jeden z pejsků je zřejmě adopťák (chrt) z transportu v únoru 2008, ale hned jsme dohodli dopravu pro tři pejsky do útulku v Děčíně, dva do útulku v Chebu a ostatní dohodnout na místě.

Sešli jsme se v sobotu 16. ledna před branou Hotelu a psího útulku v Rakovníku. Dozvěděli jsme se, že po tragédii POLICIE ČR nechala převézt pejsky do kotců Police ČR v Berouně. Druhý den byli psi přemístěni do Rakovníku. To vše bez vědomí maminky Pavla. Vše se dozvěděla až později. Adopťáčka přítelkyně Pavla si odvezli její příbuzní z útulku v Rakovníku.

Bylo tedy potřeba dořešit devět pejsků ze spřežení... 

"Flívu" si vzala setra Pavla, "Fíkus" a "Datel" odjeli do Lanškrounu, kde na "Fíkuse" čeká nový domov a na "Datla" zatím útulek, na který uspořádali sbírku přátelé Pavla. "Kaštánek" zůstane u maminky Pavla a pro "Kešu" přijela Eva, aby ho odvezla do městského útulku v Chebu.

My jsme naložili tři fenky "Sněženku", "Trnku" a "Olivu".

Na dotaz od maminky na provozovatele Hotelu a psího útulku: "Kde je poslední z pejsků "Kokos", se dočkala odpovědi, že pejsek byl již předán novému majiteli a údaje o novém majiteli jí odmítli předat. ???

Protože nás docela zajímá život pejsků v útulcích, vydal jsem se podívat ke kotcům psů, ale byl jsem okamžitě zastaven panem Březinou a vykázán z prostoru kotců s odůvodněním, že v prostoru kotců je i Hotel pro psy a kdyby psi z Hotelu viděli člověka (mne), začali by vyskakovat a mohlo by dojít k přetržení vazů na nožičkách.........


Pejsci v útulku..

města Rakovník..
................................................... stačil jsem pořídit pouze dvě fotografie na kraji prvních kotců,
načež jsem byl velmi nekompromisně z prostoru kotců vykázán.
.................

Hotel a psí útulek Rakovník


Sice jsem argumentaci do této chvíle nepochopil, ale jde zřejmě o soukromé zařízení a je nutné nařízení majitele respektovat. Na dotaz jak tedy pejsky předvádějí zájemcům jsem obdržel odpověď, že pejska přivedou do prostoru dvora před budovou. Pejsky na internetu nepředstavují a pomoc presentace zde odmítají, jelikož o křížence stejně není zájem a pro lokalitu okolí Hotelu a útulku pro psy využívají místní tiskoviny. Přestal jsem se tedy pomoc nabízet...

Převzali jsme od majitelů Hotelu a útulku pro psy všechny tři fenečky, vystavené doklady s informací, že pejskové byli do Hotelu a útulku pro psy přivezeni ve zuboženém stavu, vychrtlí, začervení a zablešení. Díky majitelům jsou dnes prý pejskové v celkem dobré kondici. Byli odblešeni, odčerveni a přeočkováni - podle informace majitelů útulku.
  Nekomentovali jsme to, mysleli jsme si a viděli jsme své a vyrazili na cestu za novým domovem. Jelikož naše pneumatiky nevykazují již nový vzorek, musel jsem cestu od útulku zpět k silnici raději vycouvat. Těsně před koncem cesty mne zarazila "Oliva", která otevřeným okénkem zaslechla zvuk sirény přijíždějící sanitky rychlé pomoci. Naštěstí sanitka nepotřebovala k útulku a zastavila vedle nás u městského hřbitova, což mě docela překvapilo, ale jela skutečně ještě pro dýchajícího pacienta.....

Hotel a útulek pro psy v Rakovníku


jedeme domů...

se zastávkou na jídlo..
........................... počasí nám moc nepřálo, částečně mlhavo a mrzlo, naštěstí nepadal
ani sníh ani zmrzlý déšť.
.................

Napapat a do Děčína


Vedle Rakovníka, co by kamenem dohodil, je vesnička Kolešovice, kde kromě našeho štěňátka z posledního vrhu "Lilinky" žije také teta Magdy, která byla tak hodná a připravila nám obídek. Tetička ale nepapá masíčko a tak jsme měli k obědu zelňačku a těstoviny s mrkvičkou a brokolicí. Po obídku se nás tetička optala. "Jakpak Vám chutnalo?" - "Inu, bylo to moc dobré teti. Já tohle vařím pro Magdu taky. Akorát místo těstovin podávám bramborový knedlíček.. jinak vlastně to samé..., jo a místo mrkvičky ještě dávám zelí a taky brokolici nahrazuji šťavnatým kouskem vepřového, ale to je jen detail....

No a hurá do Děčína. Majitelé Hotelu a útulku pro psy nás upozornili, abychom si dali pozor zvláště na "Olivu", protože majitelku útulku napadla a dvakrát pokousala. Dávali jsme si pozor asi tři kilometry za Kolešovice, kdy "Oliva" přemístila své pozadí do klína k Magdě. "Trnka" zase prostrčila své tělo mezerou mezi sedadly a položila si hlavu na moji nohu a vyslal pohled, že bych si ji hned nechal. Vydržela tak až do Mostu. Potom se prostřídala se "Sněženkou" a tak jsem měl vyhřátou nožičku až do Děčína...


Městský útulek Děčín...
....................... zcela jiné jednání, zcela jiný přístup - zcela jiný
zřizovatel - Magistrát města Děčín.
.................

Městský útulek v Děčíně


Už cestou jsme pozorovali malé krvavé skvrnky. V útulku v Děčíně nám hned oznámili, že "Sněženka" nám hárá. Přivítání bylo skvělé a kotce a celý prostor útulku včetně výběhů a cvičiště nám byl k dispozici i s doprovodem a odborným výkladem. S chutí jsme vyzunkli nabídnutou kávu, pohovořili a předali doklady. S překvapením jsme zjistili, že každý pejsek má podle nalepené kontrolní známky z Rakovníku provedeno jen částečné očkování. Velmi příjemné prostředí, velmi příjemní a ochotní lidé..

Odjížděli jsme z hezkým pocitem a než jsme dojeli domů, pejskové už byli umístěni na stránky útulku:

Městský útulek Děčín


smečka doma..
................................................... naše smečka si oddychla, když viděla, že jsme přijeli jen my dva ..................

Zase doma


Domů jsme přijeli docela utahaní a s částečnou radostí a částečnou hořkostí...

Je velký rozdíl mezi útulky stejně jako mezi lidmi a nezáleží, zda má zcela moderní zařízení a vybavení
nebo zda je soukromý či městský
......

Nejvíce si oddychla naše smečka. Ne snad proto, že jsme v pořádku dojeli, ale tentokrát hlavně proto, že jsme dojeli jen sami dva. Dobře ráno zaslechli, že jedeme obstarat zase jeden dočasný domov.

P.s. - z Městského útulku v Děčíně už přišla SMS - "Tak, čubinky se rozkoukávají, vzali si piškoty a na dlabenec se vrhli s chutí. Bude to dobré a děkujeme Vám..........
Z útulku v Chebu zatím máme jen informaci, že "Kešu" byl zřejmě pokousán jiným psem...
Tedy, dříve než přijel do Chebu.
Ještě jedno velké poděkování Evině za přepravu "Kešu" do Chebu s dodatkem,
že "Kešu" byl ošetřen a je o něho dobře postaráno.


Tak zas někdy příště, snad při radostnějších zprávách....


Naše práce

Naše stránky
Naše akce
Pomoc do Španělska
Pomoc útulku Minaret
Záchrana devíti psů
Naše diskusní fórum
Výroční zpráva 2009
Retired Greyhound Trust
Návštěva v září
Mikulášská nadílka
Naše nabídka adopce
Španělský galgo
Velký jarní sraz
Velký jarní - video
Voříškiáda Chrastava
Naše podmínky adopce
Připravované akce
Loučení s létem
Pomoc afgánský chrt
Vánoce u nás