Adopce chrtů - Greyhound Adoption Czech Republic

Adopce psů - greyhound, galgo, lurcher a podenco

Přejít na obsah

Jak jsme přišli k adopci...

Odeslat odpověď


Smajlíci
(::sv::) (::-::) DD::) (::/ {5;1} {5;12} {5;13} {5;14} {5;15} {5;16} {5;17} {5;19} {5;22} {5;23} {5;24} {5;25} {5;26} {5;27} {5;28} {5;29} {5;30} {5;31} {5;32} {5;33} {5;34} {5;35} {5;36} {5;37} {5;38} {5;39} {5;40} ((14:)) :D :) ;) :( :o :shock: :? 8-) :lol: :x :P :oops: :cry: :evil: :twisted: :roll: :!: :?: :idea: :arrow: :| :mrgreen: :geek: :ugeek: :10: :103: :105: :107: :109: :11: :112: :113: :12: :13: :14: :18: :19: :20: :21: :24: :25: :3: :33: :39: :41: :49: :50: :53: :54: :57: :63: :65: :67: :68: :69: :7: :76: :78: :8: :9: ((x:) ""1-() ""2-() ""3-() ""4-() ""5-() ""6-() ""7-() ""-() ""8-() ""9-() "1"-() "2"-() "3"-() "4"-() "5"-() "6"-() "7"-() "8"-() "9"-() ""-(1) ""-(2) ""-(3) ""-(4) ""-(5) ""-(6) ""-(7) ""-(8) ""-(9) ""-1() ""-2) ""-3() /1§:) /3§:) /4§:) /6§:) /5§:) /7§:) /8§:) /9§:) /§1:) /§3:) /§5:) /§7:) /§8:) /§9:) /§:1) /§:2) /§:3) /§:4 /§:5) /§:)6 /§:7) /§:8) /§:9) !::=) ((4:)) ((5:)) ((6:)) ((7:)) ((8:)) ((9:)) ((10:)) ((11:)) ((12:)) ((13:)) ((15:)) ((16:)) ((17:)) ((18:)) ((19:))
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Jak jsme přišli k adopci...

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Dáša Trojáková v 25 úno 2012 20:57

Krásné...

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Blanka.Mull v 25 úno 2012 14:39

Holkýýý nádherný příběhy než sem si je přečetla tak sem zapoměla co sem chtěla napsat.Ale stím vybíráním chrtů svoje páníčky jsem zažila hned na první návštěvě (snad mě paní majitelka nezabije).Když jsme tam poprvé přijely a čekaly až na nás bude čas protože zrovna jela domů (myslím)Nelinka,tak sem zoufale vzhlížela na balkon kde na nás zíralo pár chrtů a mezi nimi černobílá Aimy.Strašně jsem jí chtěla a nevim z jakého popudu,když je Magda vypustila ven tak Aimy běžela rovnou ke mě a lísala se ,opřela se mi o nohu a nehla se ode mně.Stála u mě celou dobu,k nikomu jinému nešla.Šílela sem radostí a blahem.Bohužel Aimynka byla v Proboštově na prázdninách a svojí paničku už měla.Nám dvou nic nepomohlo a musely jsme si jít každá svou cestou a za pár týdnů (asi za 3) se usmívalo nebíčko nad Rhynuškou a v noci jí šeptalo do ouška že někde strašně daleko na ní čeká ráj s hromadou paniček(ráj pro chlapy)....a šílenou pudlicí.

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Ajka v 25 úno 2012 12:46

V neděli jsem vyplnila dotazník, v pondělí volala Magda a v úterý jsme jeli za Biddy. TeĎ to bylo jen na synovi a Biddy. Sedli si a já měla vyhráno, vezli jsme si ji hned domů.
Vůbec jsem netušila, jak úžasné zvíře je chrt. Člověk si může přečíst hromadu věcí, ale zažít to, to je něco úplně jiného. Dokonce manžel zjistil, že se může upnout i na dospělé zvíře a ne na štěně. Biddy je naprosto skvělá (až na zlodějinu), nemůžeme chtít nemožné. Do rodiny zapadla, jako kdyby tu byla od jakživa. NO co dodat, jsme všichni moc rádi, že ji máme.

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Ajka v 25 úno 2012 12:39

Pak jsem dokončila 2. školu a odjela do ciziny, tam jsem měla alespoň andulku. A můj pes přišel, když jsem se vrátila, nastoupila do 1. práce a koupila jsem si erdelteriéra s pp. Začalo se jezdit na výstavy, cvičit a zničil si kolena, tak ve třech letech se operovalo, zachránila se obě kolena a dalších 7 let s tím relativně slušně žil.
No a přišlo 1. dítě, tak jsem chvilku na psa zapomněla, starostí jsem měla ažaž a jakmile mi otrnulo, tak mi nejdřív manžel pořídil můj dětský sen - koně, jelikož se prý nemusí venčit. :-) To je jeho noční můra, že by ráno musel se psem vstávat a jít ven.
Ale nedalo mi to a došlo k tomu, že jsme si přivezli domů štěndo pittbula, jenže bohužel fenka se projevila jako velmi nevyrovnaná a bojácná, tak jsme ji s těžkým srdcem museli kvůli dětem dát pryč. A já zase chodila a škemrala a otravovala. Kvůli dětem jsme mohli jedině něco klidného a staršího, kde se už ukázala pravá povaha. O adopci jsem věděla, ale manžel o chrtovi nechtěl ani slyšet, že je hubený a vůbec. Jenže on vždy potřebuje čas, aby něco zpracoval, tak když viděl po čase fotku Biddušky, prohlásil, tak tam zavolej a pojedeme se podívat, ale nic nečekej.

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Ajka v 25 úno 2012 12:29

No musím také s troškou do mlýna, když mi dítě spí, tak mám chvilku psát.
Od mého narození jsou u nás psi. Nejdříve trpasličí pudlíci, pak střeďačka, k tomu táta začal v 80. letech chovat na kšeft hlodavce a jinou havěť, no měli jsme jich průběžně několik set a to nepřeháním - křečci, myši, bodlinaté myši, osmáci, džungaráci, morčata, do toho křepelky na vajíčka, ze SSSR propašoval v kufru burunduka. Pak umřel, máma se toho nějak zbavila, rozdávala a tak a zůstalal nám pudlička. (teď má máma pudlici Káču č. 4) A já pořád chtěla svého psa.
V 2.r na gymplu jsem dostala NO, jenže mámy tehdejší přítel ho prostě za 3 roky dal pryč, že nehlídá a je darmožrout. Přišla jsem ze školy a pes pryč. Strašné, nikomu to nepřeji.

Budu psát na pokračování, padá mi net, tak ať nepřijdu o to, co jsem napsala. :-)

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Blanka.Mull v 25 úno 2012 12:07

Tak takhle vypadá lednička pro lidi, plná konzerviček pro psy a mrazák je plný masíčkových balíčků pro Rhynečku, děti mají chleba se sýrem.
Přílohy

DSC_1717.jpg
(105.54 KiB) Zatím nestaženo

DSC_1716.jpg
(91.27 KiB) Zatím nestaženo

DSC_1715.jpg
DSC_1715.jpg (117.78 KiB) Zobrazeno 6514 krát

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Dáša Trojáková v 25 úno 2012 11:29

To je moc krásné povídání...I slzička ukápla...

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od IrenaS v 25 úno 2012 11:28

Ahoj holky od chrtů !
tak Blani koukám , že Věrka je taky "máta" :lol: , tady se to jimi jen hemží.
A co se týče těch příspěvků, mám taky problém. Něco někam napíšu , pak nevím kde to bylo a hledám to. :D

Irena

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od V+G v 25 úno 2012 10:52

Blani,už jsem se na to dlouho chystala,takže můj příběh:
od malička miluju zvířata,malá velká,všechna(mimo hmyzu).Jenže jako dítě jsem byla odkázaná maximálně na chov křečků a jiných hlodavců,nic většího maminka nepovolila......ovšem hned jak jsem odešla z domova,tak si pořídila jezevčíka......první manžel psa nechtěl,ale s druhým manželem jsme psy měli.On dělal sportovní kynologii a tak měl ovčáky.Potom jsme si pořídili dům a zbláznili jsme se do Kavkazských ovčáků......no a o ty jsem rozvodem přišla,nechci to moc rozebírat...mooooc smutné ""-(8) Ale zůstala mi fenečka Pudlíka,kterou jsem dostala,když jsme ještě bydleli v paneláku.......Šerinka.Tak nový panelák a Šerince i nám bylo po zvířátkách moc smutno,malá doma brečela,když jsme byli v práci a ve škole a tak jsme jí pořídili společnici-perskou kočičku,adoptovanou od známých,kteří ji museli dát pryč.Jenže zase smutná zpráva,kočička nám před Vánoci umřela.....chjo....a potom se TO stalo....poznala jsem Láďu a byla jsem hrozně zvědavá,jak vypadají takoví chrti,když přijedou ......2.1.2012 jsem se jela podívat do Proboštova na ty Chrty ze Španělska......no a to už jsem měla samozřejmě skoro celé forum přečtené,ale vidět je potom naživo,to je prostě jiné,úchvatné a neopakovatelné...prostě láska na první pohled,seděli jsme s Láďou u kávy a oni se chodily hladit(Solista a Nena),no klasika.Jenže já potom odešla na záchod....a Soli šla se mnou!A to byl ten okamžik!Láďa říká,,jé,ona si tě vybrala!!,, a já ,,ne ne ne,nemůžu mít v paneláku CHRTA!!,, A můžu a krásně :-)))byla jsem za Soli asi pětkrát a už to bylo jasné,doma se mi po ní stýskalo ,konzultace s dětmi nebyla těžká....a 13.1. jsem si ji vezla DOMU....tak to bylo,je to čerstvé,krásné a já stále nemůžu uvěřit,že mám tak neskutečně úžasného psa!!!!
Přílohy

Fotografie0122.jpg
Tak to byla naše Popelka.....
Fotografie0122.jpg (35.79 KiB) Zobrazeno 6522 krát

CIMG4841.JPG
tak to je teď :-)))
CIMG4841.JPG (69.86 KiB) Zobrazeno 6522 krát

Re: Jak jsme přišli k adopci...

Příspěvek od Blanka.Mull v 25 úno 2012 10:00

Tak Věruš ,chtěla jsem ti to navrhnout a jsem moc ráda že si mě předešla.A když jsi sama tak si slečna,já jsem taky slečna.Paní už nejsem a jiný název pro nás nevymysleli.Jsme slečny od chrtů - dobrý nééé??
Tak třeba taky napiš jak si se dostala k chrtíkovy?????

Nahoru