Z dočasného domova zdraví NIA (dříve Sonia)

Když jsem přijela s Nigelem do Jizbic, pršelo. Dali mě nějaké člověčici - mojí dočasné nové mamině, která s sebou měla chlupatou příšeru. Protože jsem ale statečná holka, tak jsem se nebála a ani jsem nebyla protivná. Pak jsem se dozvěděla, že to černé chlupaté se jmenuje Alig a má to být můj nový kamarád. No, skutečně na mne nebyl zlý, tak jsem ho ani nechtěla sežrat. Hned jsme se šli vyvenčit a když se mi to povedlo, mamina mě moc pochválila. Vlastně pochválila nás oba, protože se to povedlo i Aligovi. Pak jsme šli do velkého domu, kde jsem se seznamovala s ostatními lidmi a pejsky. Bylo tam hodně cizích pachů a nejlépe to vonělo ze strany odkud lidé nosili talíře. Dostala jsem nějaké ňamky a tak jsme mohli s Aligem přečkat dobu než se lidé najedli. Pak jsem pořád chodila s mojí dočasnou maminou a Aligem, ani na chvíli mě nechtěli nechat samotnou. Mamina mě hodně hladila a i ostatní lidé mě hladili a dávali pamlsky. Sice jsem jim nerozuměla, ale všichni byli hodní. Snad se časem naučím všemu rozumět. Říkali mi šikulko, protože jsem vyšla a i sešla schody. Chodili jsme se vyvenčit ven a procházeli jsme se, i když pršelo. Při procházce v lese, kdy jsme šli na stanoviště závodu pro lidi a ostatní pejsky, jsme v lese viděli něco běžet. Já jsem to moc chtěla, ale mamina mě nepustila a řekla mi, že je to fuj a mračila se

. Byla jsem celá nervozní a tak jsem na nějaké pejsky, kteří za námi do lesa přišli, vrčela a štěkala. Jé, já jsem dostala vyhubováno, prý jsem fuj holka

. Pak už jsem byla hodná.
Potom jsem se vrátili a pak byla večeře, která mi moc chutnala. Pak už jsem klidně ležela a vůbec jsem nefňukala jako předtím. Spala jsem na pelíšku u postele maminy, vedle mne spal Alig a byli tam ještě jiní pejsci a lidi. Vyspala jsem se dobře a ráno jsme se šli zase projít, pak nasnídat a potom nám jeden pán pouštěl zvláštní muziku. Napřed jsem kňourala, ale pak jsem se uklidnila a dokonce jsem si chtěla s ostatními pejsky hrát a dělala jsem poklonku i na maminu

.
Po obědě jsem dostala košíček a s Aligem a Rufou jsme jeli dlouho autem. Nakonec jsme vystoupili před velkým domem, kde na nás čekal malý človíček a dvě nové "tety". Pak jsem se seznámila s ještě menším človíčkem a malou psí kamarádkou. Ta na mne ale vrčela, tak jsem zavrčela taky. A dostaly jsme vyhubováno obě. Teď spím na novém pelíšku na křesle, Alig spí podemnou a malá psí kamarádka na druhém křesle. Taky mi mamina řekla, že mi víc bude slušet jméno Nia. Ono to zní skoro úplně stejně jako Sonia, ale je to kratší.
Myslím, že moje dočasné doma by mohlo být fajn. Ahoj Nia
