Konečně jsem se dostala ke psaní, je nakrmeno.
Hopík přijel na desátou hodinu, bylo opravdu ohavné počasí, ledová zima, bláto, chvílemi sněžilo. My jsme doma mezitím okšírovali Jedničku (Bubák vůdce) a Dvojku (Rudýska), Amigo spal tvrdě v dece. Vyšli jsme před dům, Jednička v domnění, že se někam půjde, nabral směr z domu, Dvojka se klepala zimou a nervozitou.
Jednička začala okamžitě brblat a hučet, Rudýsek začal strachy hýkat, co se to děje. Ale zuby a pysky neohrnoval nikdo z těch tří.
Protože byla fakt zima a jak byli nervózní, tak na prochajdu to fakt nebylo, naši v tomhle ven nechodí za ves.
Tak jsme se přesunuli na zahradu, Rudy se začal na vodítku škrtit, jak strachy skákal na pánečka, co se to děje. Oba začali okamžitě mohutně očůrávat, ale Hopíka nechali taky vyčůrat, jenom to museli samozřejmě přeznačit. Při tom proběhlo vzájemné očuchávání k prdelce, tam si to "přečetli, co je kdo zač".
Rudy se postupně uklidnil a začal kolem pobíhat, jako by si hrál, chtěl vyzvat ke hře, ale nevěděl. Protože on se nechával očichat Hopíkem a nebyla tam žádná dominance, spíš podřízenost, tak jsme Rudýska - Dvojku odepnuli. Bubák se držel na vodítku s manželem tak na metr a čuměl, občas zavrčel, ale největší hlasité projevy byli před vrátky.
Podařilo se nám během chození po zahradě, že jsem si přičapla na bobek a objala jsem je postupně a přitiskla si je k tělu. Bubák stál, že jako trubka a tvářil se kysele, ale hučení se zmenšovalo. Postupně se jim zklidnila srdeční činnost a začalo všem být zima.
Tak jsme se přesunuli na terasu před vchodové dveře, kde se tak jako motali, točili, odskakovali jako magnety. Mezitím se doma probral Amoušek, toho jsme pustili ven a nedělo se NIC! Prošel, čuchnul a šel si po svých.
Pokročili jsme tedy domů, na stole seděl Mikeš a zhuseně odkráčel do chodby. Doma jsme je popouštěli k sobě, vůbec se k sobě nedrali, ani nevrhali, dvě kolečka kolem sebe, čuchnutí, opatrné přiblížení na 10 cm. Rudýsek, byl už na volno, našel svoje nejmilovanější gumové prasátko s odporným pískavým zvukem a začal lítat a radostí pískal, přitom skákal šipky do postele a zase k Hopíkovi. Myslím, že si budou rádi spolu hrát. Rudýsek má plno hraček, ale Bubák nechápe, co to je, zvláště když se to nejí, nikdy nevezme do huby, venku ho aporty nezajímají. Rudýsek má na honění jen Amiga, ale ten je už staříček.
Nakonec jsme mu prase museli schovat.
Po celou dobu se Hopík zvědavě rozhlížel, očuchával, zašli jsme do koupelny, po chodbě.
Protože Jedničku ze všeho nejvíce zajímá jídlo, a protože při krmení těch našich tří nevyžaduje prvenství, tam byl vždy liberální, tak jsem je rozpýlila ledničkou a dala jsem jim pár plátků sýra. Naprosto bez problémů všichni postáli, včetně Hopíka a každý dostal sousto.
Takhle jsme se zabávali asi 45 minut, Amigo si dělal doma svoje věci, ani jednou hystericky nezaječel, to mě úplně dostalo.
Pak to vypadalo, že naši spáči jsou už otrávený, co jako bude, rádi by si lehli a nejeli na svůj dopolední režim, tak jsme to riskli a nechali jsme Bubáka vodítko vláčet po zemi a Hopíka, na kterém bylo vidět, že ho to začíná zajímat, jsme taky odepnuli a přesunuli jsme se do obýváku, kde si dal Hopík svůj pelíšek a deky, trošku schované po papasanem. Bubáka totiž křeslo papasan nezajímá, za 4 roky, co je u nás, na něj ani jednou neskočil, stejně tak na plastový pelech, kde se střídá Rudýsek s kocoury.
Hopík je velmi poslušný, zalehnul vyčerpaný na svůj pelíšek, domácí dvojka začala mít hlad, protože jsem ráno uvařila hovězí polévku s drůbky. Připravila jsem si k ruce plechovou misku - kdyby něco, tak bych s ní zarambašila, toho zvuku by se lekli, ale nebylo to potřeba. Bubák občas zamrmlal, ale spíš jako, že se bojí, aby nemusel pryč, tak jsme ty naše dva ujišťovali, že se nic neděje.
Pak si Bubák šel lehnout do své - tj. do naší postele, ať mu všichni dají svatej pokoj. Rudy polehával a slídil, kdy bude oběd.
Mezitím přišel Kryšpín, vyskočil si na stůl ke granulkám, našrotil se a pomaličku odkráčel. Hopík nehnul ani brvou, nezajímal ho, díval se z pelíšku.
Macek spal tvrdě v synově pokoji.
Nezbylo, než se rozloučit.....
Rychle jsem dovařila polívku a nasekala jim maso a rýži. Vařené dávám do jiných misek, Bubákovi vždy v předsíni, protože žere jako mlejn, Rudýsek a Amigo v kuchyni, to jsou nimralové a Hopíkovi jsem dala misku k pelíšku - měl to snězené asi za 10 sekund! Doslova hltá.
Po jídle se naše Dvojka postupně uskladnila na svá místa, Hopíka jsem vzala na vodítku na zahradu - táhne ho to ke vrátkům a čichat skrz plot, kde parkovalo jeho auto....Tak jsem ho povodila vzadu po zahradě, moc ho to zajímá, koukal na slepice, z pod keře se vynořil Macek, který se mezitím vychrupal a šel ven, Macek chladně prošel a Hopík stál ani ucho se mu nepohnulo, společně šli domů - v předsíni Hopík, Macek první do dveří a domů. Podezírám Macka, že snad neumí počítat do 4, a to má přezdívku "inžinýr", ale buď mi nedochází, že je to nový pes, nebo je mu to jedno!
Odpoledne jsme strávili poleháváním - Dvojka s pánečkem, moc dobře jim dělá ujišťování a tisknutí k sobě, že je nikam nechceme odvést, nakonec spali i s pánečkem.
Hopík spal tak na jedno oko, asi dvakrát vyšel směrem do kuchyně, ale odvážil se až na zavolání, zvládli jsme společné udělování piškotků.....
Teď jsou po večeři - dojedli vařené maso, každý dostal domácí vařené vajíčko, pár kostek tvrdého sýra - bašta přenáramná.
Stihli jsme jednou společně zahradu, ale chci ho tak nejmíň týden vodit na vodítku. Naši psi si vyběhnou a chodí si po svých, Hopík chodí opatrně, pomaličku, jako by nevěřil, co je to za prostor a hodně čuchá.
Chvilku jsem odpoledne opadla, ležel na pelíšku a chvílemi mi pozoroval, občas vstane a přetočí tělo, klidně se protahuje, nebojí se. Amigo by se k němu rád nakvartýroval, tak to zkouší, ale Hopík mručí, spíš jako by nevěděl, co to obnáší, když se chce chrtík přilehnout.
Jednou se na mě smál z pelíšku, několikrát už postavil ouška!
Manžel po obědě jel pro ekovodu a když se vrátil, tak se všichni postavili k prosklenným dveřím do chodby a vítali ho - jak se tam seběhli, tak se Hopík a Bubíš trošku srazili bokem, ale NIC nebylo, protože za dveřmi byl páneček!
Tak to je tak asi všechno, z dnešního chaotického dne!
Jsem hrozně ráda, ani nevíte jak, že to tak dopadlo
Zřejmě jsem ty největší bobky měla já.
Dám ještě 2 videa na net.
Mám rýmu a potím sem, tři dny mi to v hlavě šrotovalo, dnes půjdeme brzy spát. Páneček jel hrát country, přijede po desáté, tak uvidíme, by se nesplašili a nepošlapali, až v noci klapnou vrátka.
Teď je Kryšpín na knihovně, už dvakrát skákal z knihovny na zem za zády spícího Hopíka, ale nehnul ani brvou, Bubák si udělal hnízdo z našich dek a spí, Rudy polehává na křesle s Amigem, Mikeš spí na stole pod lampičkou, Macek šel ven, prý tam má rozdělanou kočku, i když je kastrovaný!
Děkuji všem za podporu a za držení tlapiček
Aby vám je Pánbůh pozlatiti ráčil
a pánčičkám to odplatil na dětech
od Vipetka v 19 úno 2011 12:38 
Úžasný, moc díky za krásné povídání a trpělivost s Hopíkem, budeme se moc těšit na další povídání. Magda a Petra Tajgošová /Žlkovanová/ 
