Po příjezdu nás čekalo seznamování s místní faunou...
... a také malé občerstvení pro nás
i pro naše čtvernožce.
Po krátké aklimatizaci a ověření, že nám nic nechybí...
jsme pak společně za velkého pozdvižení v celé vesnici vyrazili směr Valdštejn.
Celou cestu psiska pochodovala vzorově, což se o jiných říci nedalo.
Pro ukrácení dlouhé cesty jsme cestou vymysleli několik dovednostních a rychlostních zkoušek...
Naši dobromyslní chrti také pomohli místním pěstitelům se závlahou jejich sadů.
Když už se zdálo, že snad nikdy nedojdeme do cíle...
... zjevil se před námi hrad Valdštejn, což byl signál pro odpočinek a osvětovou činnost, spojenou s rozdáváním letáků a vybíráním dobrovolných příspěvků na granule od davů proudících a nechápavě civících turistů.
Po uhrazení vstupného a nezbytné instruktáži ...
... jsme se dostali na hradní nádvoří, kde jsme neunikli turistům
Někteří z nás se snažili získat pro GACR další prostředky...
Samotná prohlídka hradu byla vcelku rychlá a moc se nám tam líbilo.
Před hradem jsme si poté vybalili nějaké to občerstvení
a načerpali sílu na zpáteční cestu.
Cestou zpět se pak řešilo kde co...
... dokonce i to, co nikdo moc řešit nechtěl
Někteří pak už byli cestou tak znavení, že nevěděli, co povídají.
I chrti toho měli plný kožich...
Po návratu na haciendu následovalo nezbytné doplnění tekutin
a pak už bujaré veselí až do časných ranních hodin.
Jídla bylo také pro všechny dostatek...
... i když ne všichni si to mysleli.
Večer byl také vyplněn různými aktivitami.
Když už toho měli všichni tak akorát, následovalo ještě rozloučení
a přání dobré noci.
A to je asi tak vše podstatné ... kdo tam nebyl, o hodně přišel
Děkujeme Petře za skvěle strávené 2 dny a taky děkujeme počasí za to, že si s náma utřelo zadek až druhý den
Jirka
Snad do příštího roku nějaké auto zakoupíme a potom určitě vyrážíme s vámi !!!! 
