Ach ti mužský

[Marie]

Milá Lenny, jsme tu jedna rodina a tak si dovolíme nahlas říci svůj názor (i když s ním třeba někdy někdo nesouhlasí). To neznamená, že se přímo vtíráme do rodin, či radíme jak jednat. Ne jde jen o názor, který ovšem zveřejníme.
Budete to tak brát, že.
Však já nemám žádný patent na rozum! Ani moje situace není nijak ukázková - Aleš-manžel- miloval naší Anetku (deerhoud), když tragicky v 6-ti letech odešla, druhého psa nechtěl. A já zas nemohla psychicky jinak. (ještě jsme neměli dítě....), no a tak jsme zrušili koupi schodů do domku (dodnes je nemáme) a koupili si deera- dnešního Deana.
Ano za to musím a jsem Alešovi veděčná, ovšem musím podotknout, že je znát, že Deana tak nemiluje. Občas ia nadává, že by byl život snažší bez psa. No a vidíte, před měsícem k nám přibil Matt.
Aleš ho bere jen proto, že musí, bere ho jako čiště moje zvíře, které pustí na zahradu a dám čerstvou vodu (jen když ho o to požádám), takže žádná velká láska.
Ale já Deana a Matta miluju a skutečně si nedovedu představit, že bych žila bez nich. Plánujeme letní dovolenou na horách a samo, že jedou s námi.
Závěrem - Aleš "mé" psi nemiluje, ale respektuje, že já bez nich nemůžu žít.

............. máte život před sebou....... já osobně bych nemohla žít s člověkme, který není schopný respektovat moji podstatu, moji bytost (nejde jen o přání). Vždyť i on (muž) vyžaduje abychom respektovali je - možná chodí na pivo či fotbal, možná zpravuje auta a tráví u nich moře času....

Omlouvám se Lenny, nechci Vám rozvracet vztah, pokud si jinak rozumíte - NÉ, jen snad dejte vážnou rozpravu, jak si kdo z Vás vůbec představuje život....

[Marie]

Výše uvedené jsem Vám psala, proto, že jsem si znova pročetla jak moc jste bojovala o Tomma...
a nyní ty mimi.....

[Marie]

Lenny, samozřejmě na tento můj troufalý příspěvek nemusíte vůbec reagovat.
To já jsem si jen musela vylít srdíčko, s tím, že možná dá i někdo další dobrý podnět či nápad.
Nic víc.

[Dona]

Já jenom přidám to, co u miminek dnes někdo napsal. Manžel přijel domů a já mu mimo jiné řekla, že mu ukážu ty miminka tady a on řekl (jak kdyby to tu četl), že mi asi bude muset odstřihnout internet, nebo zakázat aspoň tyhle stránky
Řekla jsem mu, že teď žádný pořizovat nebudu, ale až zas začnu vydělávat.... a on na to, že radši až budeme mít ještě jedno nebo dvě miminka (myslel lidský), tak klidně i dva pejsky. No, a co teď s tím

[lenny80]

Maruško, jste zlatá.
Váš názor mi vůbec nevadí, právě naopak. Ti chlapi jsou všichni hrozní. O Tommym se mi pořád zdálo, tak moc jsem ho chtěla a tak pořád aspoň čekám na zprávičky z jeho nového domova.
Manžel je teda milovník psů, ale jen těch, které si sám vybere. Takže na prvním místě je samozřejmě naše Ebbynka - německý ovčák. Na toto plemeno jsme vážně zvyklí a máme s ním nej zkušenosti. Chrt se mu nelíbí a to jakýkoliv. I když žádného na vlastní oči neviděl a ani nechce vědět jakou má povahu.
A aby měl ode mě klid, tak mi koupil toho malého čivaváčka. A asi toho docela lituje, protože prcek se od něj nenechá vůbec pohladit a visí úplně na mě a na synovi.
Jojo, dobře mu tak, nechtěl Tomču a má to.
Ale holky, já toho chrtíka jednou mít stejně budu, ať už s ním a nebo bez něj

[Maceska]

Já myslím, že všechno chce svůj čas a že většina z nás ty chlapy stejně dostane tam kde je chce mít A s věkem je to čím dál lepší. Můj mužskej tvrdí, že je dobře že mám psy, protože kdybych po odchodu dětí všechnu tu lásku a péči vrhla na něj, tak by to zcela jistě nepřežil. A že nechce čtvrtého ? No asi je to dobře že mě někdo brzdí Ale na Pierra a štěňátka se kouká se mnou a u Pierra jsem na něm viděla, že by si dal říct kdybych hodně naléhala. Jenže teď by to byl Pierr, pak štěndo, a pak nějaká další očka. Takže naše stanovená hranice tří psů zůstane neporušena )

[Magda]

Ach jaké já mám štěstí Sedm vlastních psů a průběžně 2-3 dočasy, ale je to záběr

[iiivetka]

Nedá mi nenapísať
Som vydatá 3 roky a z toho 2 roky som prosíkala o chrta.
Manžel vyrastal v rodine s mačičkou a tak jediné zviera ktoré pripadalo do bytu bola mačka.
A ja som zasa vyrastala pri koňoch a psoch...
Bol to neskutočne ťažký boj...ale šla som na to pomaly, snažila som sa mu vo všetkých otázkach vyhovieť...na výstave psov sme sem tam poobdivovali dákych chrtíkov...Nemali sme iný možný kontakt s chrtom.
Sem tam som mu ukázala novú ponuku psov...a on ich iba sem tam okomentoval...
Potom som pochopila, že ak pes tak iba taký, ktorý sa mu bude páčiť...Aj keď som si myslela, že sa asi bude do nekonečna na niečo vyhovárať čo mu na danom psovi vadí...len aby sme ho nemali.
Mne bolo už úplne jedno aký pes to bude, len aby to bol adoptovaný, v tom sme mali jasno obaja, že keď tak pomôžeme tam kde je to potrebné.
Už som ani neverila, že by povedal niekedy áno. Ale ja som sa nemohla prestať dívať na chrtov. Bola som už zamilovaná Bol to môj veľký sen. Pomôcť a užívaž si život s tak úchvatným psom.
Až nastal deň D a na stránkach chrti v nouzi sa objavila Sadie. Vedela som, že jej neodolá. A tak aj bolo.
Moju Sadie som si vybojovala.
Ale som šťastná.
Keď prišla, nebola to vychovaná dáma ale pojašené trdielko....zožrala nám dvere...a milión vecí...
Mala strašné zúbky, lupiny....
Ale všetko to bolo nepodstatné. Stačí jedna minúta, jeden pohľad, jeden dotyk. Manžel bol hotový. A ja z neho
Treba si poriadne naštudovať čo adopcia je, s čím všetkým musíte rátať, ale obaja, takže aj manžel to musí rešpektovať, snažiť sa mu čo najviac vyhovieť v požiadavkách, aby bol spokojný aj on, a keď príde správna chvíľa, príde aj psík.
A hlavne je potrebné aby chlap videl dákeho chrta naživo, to veľa prezradí

[jitul]

Jo jo, myslím, že to nemáme jednoduchý
Michal naši trojku miluje, ale jakmile nastane nějaký větší problém, tak to řeším já, protože já jsem je chtěla a bez nich by bylo dle něj vše jednodušší (prý bychom pořád někam jezdili - k moři, na hory tím mě vždycky pobaví i vytočí zároveň, jestli jsme dřív jeli někam max 2x za rok je to moc... )
Ale na druhou stranu k nám během 3/4 roku přibyli 3 psi...kdyby mě nebrzdil tak bych určitě pokračovala galgím miminkem...Magdo, Ti závidím takovýho chlapa
U Cynthy jsem prostě řekla, že bude a byla , Lakyho jsem si musela hodně obhájit a taky jsem ho dost obrečela, když to vypadalo, že u nás nebude (on se po tom co nám Cyntýnka předváděla dost bál, a taky ty další starosti, odpovědnost, omezení a tak....) no a Mišáka jsme přece vůbec nepotřebovali, tak proč si pořizovat další starosti?? ale taky je nakonec u nás (Mišička byl láska na první pohled )
ale víc mi už vážně asi neprojde....chce to nějaký chlapy osamělý dostat na fórum (jo a bohatý aby byli )

[Maceska]

U nás je to stejné jako u Jitul. Chlap souhlasí, pesany má rád, ale když jde do tuhýho tak je to na mě a on jen brblá. Největší problém jsou právě dovolený. Sice je to jen dvakrát za rok, ale je to problém. Mít tohle nějak vyřešené můžu smečku rozšířit No vlastně ještě nějakej bohatší sponzor by se hodil